Oliver Matouš Stanislav

Věnovali jsme nadační příspěvek ve výši 50 000,-  15ti letému Oliverovi.

Oliver se narodil skoro v termínu, byl hodinu dušený, srdíčko přestalo tlouci a po porodu císařským řezem byl 15 minut oživován. Napsala bych to přímo, ale je to tak hrozné, že to v každém vyvolá negativní reakce. Oliverek neviděl, nesál, nepolykal, neměl žádný tonus, měl záchvaty a třes rukou. Navíc byl donošený, což jsme pak zjistili, že je velká nevýhoda, když se něco stane a do třetice, místo pozdější řízené hypotermie, ho nahřívali. Takže nejhorší možná startovní čára s nejhorší prognózou.
Oliverek se stal statistickou odchylkou a pomalu jsme ho rozkoukali, naučil se trochu sát, naučil se polykat. To vše vyžadovalo hodně studia a hlavně hledání informací v zahraničí, protože před těmi 15,5 lety toho na internetu moc nebylo. Vyzkoušeli jsme spoustu metod, abychom našli, co na něj funguje, ale bohužel, už pozdě a tak vlastně jsem ve fázi, kdy naší prací se snažíme udržet stav, aby se nezhoršoval.
Oliverek pěkně vnímá svět, rozumí životu kolem něj. Neverbálně komunikujeme. Je společenský, ale na druhé straně imunitně slabší, tak školy moc neužije, ale o to více si užívá terapeutické kempy pro rodiny dětí s postižením, které organizuji. V zimě lyžujeme, v létě plaveme. Celé roky jsme se snažili, aby si co nejvíce užil toho, co i zdravé děti, což je samozřejmě s přibývajícím věkem náročnější. Bariéry, které stále jsou a také to, že má slabší kontrolu hlavy, a to se ty bariéry špatně zdolávají.
Jinak je to zvídavé dítko, které rádo „čte“, poslouchá hudbu, rád kouká na tanec, rád „asistuje“ u vaření, rád objevuje svět a něco nového.